Princip EPS

Co je elektronická požární signalizace (EPS)

Elektronická požární signalizace (EPS) je technický systém určený k včasné detekci vznikajícího požáru, vyhlášení poplachu a automatickému ovládání navazujících požárně-bezpečnostních zařízení. Základními funkcemi jsou časná detekce, spolehlivé vyhodnocení, signalizace a řízení únikových a bezpečnostních procesů. EPS minimalizuje ztráty na životech i majetku a navazuje na procesy evakuace a zásahu jednotek požární ochrany.

Architektura a hlavní komponenty EPS

• Ústředna EPS – řídicí a vyhodnocovací jednotka se zobrazovacím panelem; přijímá signály z hlásičů, vyhodnocuje stavy (klid, porucha, předpoplach, poplach) a ovládá výstupy.
• Automatické hlásiče – detekují projevy požáru (kouř, teplo, plamen, plyn/CO) v prostoru; mohou být konvenční nebo adresovatelné.
• Ruční tlačítka (ROP) – umožňují manuální vyhlášení požárního poplachu osobou na místě.
• Signalizační zařízení – akustické a optické prvky (sirény, majáky, kombinované hlásiče), návazně evakuační rozhlas/NUO.
• Moduly a rozhraní – vstupně-výstupní prvky pro ovládání PBZ (požární klapky, odvětrání kouře a tepla, výtahy, dveřní uzávěry) a pro komunikaci s BMS.
• Napájecí zdroje a baterie – hlavní zdroj a zálohované napájení dle požadavků na činnost při výpadku sítě.
• Přenášecí zařízení – komunikační rozhraní pro přenos poplachu na dohledové centrum, případně HZS, a pro vzdálený dohled.

Topologie systémů: konvenční vs. adresovatelné

Konvenční EPS seskupuje hlásiče do zón (okruhů). Ústředna rozpozná, ve které zóně požár vznikl, nikoli však konkrétní hlásič. Výhodou je jednoduchost a nižší pořizovací náklady, nevýhodou horší lokalizace a menší flexibilita logiky.

Adresovatelná (analogově-adresovatelná) EPS přiděluje každému prvku unikátní adresu na smyčce. Ústředna komunikuje digitálně, získává provozní diagnostiku a přesné místo poplachu, podporuje cause & effect matice, filtraci a sofistikované algoritmy. Smyčková topologie typu „kruh“ zvyšuje odolnost proti přerušení (izolátory zkratu).

Detekční principy a typy automatických hlásičů

• Opticko-kouřové (rozptylové) – detekují částice kouře na principu Tyndallova rozptylu; vhodné pro většinu interiérů.
• Teplotní – tříd A1–F podle citlivosti; fungují jako maximální (překročení prahu) nebo rychlostní (nárůst teploty v čase).
• Kombinované (multisenzor) – kombinují kouř/teplo/CO pro vyšší robustnost a redukci planých poplachů.
• Plamenné (UV/IR) – sledují spektrální signaturu hoření; pro technologie, hořlavé kapaliny, venkovní prostory.
• Lineární teplotní kabely – detekují teplo po celé délce (dopravní tunely, kabelovny, rozsáhlé prostory).
• Aspirační (ASD) – nasávají vzduch sítí kapilár do vysoce citlivé komory; včasná a velmi citlivá detekce (datová centra, čisté prostory, sklady s vysokými regály).

Vyhodnocování signálu a algoritmy potlačení planých poplachů

Moderní ústředny a multisenzorové hlásiče využívají adaptivní prahy, časová okna, fúzi senzorů a drift kompenzaci (stárnutí/zanášení komory). Využívají se filtry proti aerosolům z vaření, páře a prachu, předpoplachové úrovně a dvoukriteriální logika (např. kouř + teplo). Tím se zlepšuje citlivost na skutečný požár a snižuje se počet nevyžádaných alarmů.

Stavy systému: klid, porucha, předpoplach, poplach

• Klid – normální provoz bez událostí; ústředna monitoruje komunikaci, napájení a integritu smyček.
• Porucha – přerušení nebo zkrat vedení, ztráta komunikace s prvkem, nízké napětí baterií, selhání modulu; zobrazí se textově s akustickým doprovodem.
• Předpoplach – překročení první úrovně citlivosti; využívá se pro ověření a zásah obsluhy před vyhlášením poplachu 1. stupně.
• Poplach – potvrzený požár; aktivují se výstupy podle matice cause & effect, včetně evakuace a ovládání PBZ.

Signalizace a varování osob

Vyhlášení poplachu provází akustická/optická signalizace (sirény, majáky, zvukové hlásiče) a typicky také nouzové zvukové systémy pro řízenou evakuaci (NUO/EVAC). Časování (např. prodleva na ověření, fázovaná evakuace) a úrovně (I. a II. stupeň poplachu) jsou definovány projektovou dokumentací a programovou maticí ústředny.

Ovládání požárně-bezpečnostních zařízení (PBZ)

• Odvětrání kouře a tepla (SHEVS/ODZT) – otevření klapek, střešních světlíků, spuštění ventilátorů, řízení přetlakových systémů únikových cest.
• Požární klapky a dveře – zavření/odjištění dveřních uzávěrů, uvolnění magnetů, uzavření klapek vzduchotechniky.
• Technologie – odstavení nebezpečných procesů, zablokování výtahů do požární stanice, vypnutí vzduchotechniky s výjimkou kouřového odvětrání.
• Hasicí systémy – aktivace SHZ (sprinklery, plynné hasivo) dle logiky a potvrzení více kritérií.

Napájení, dostupnost a redundance

Ústředna EPS je napájena ze sítě a vybavena zálohovaným zdrojem s akumulátory. Dimenzování se provádí na pohotovostní režim (desítky hodin podle klasifikace objektu a projektových požadavků) a na činnost v poplachu (minuty až desítky minut se všemi aktivovanými výstupy). Důležitá je selektivita napájení (samostatné jištění větví), hlídání dobíjení a teplotní kompenzace pro životnost akumulátorů.

Kabeláž, instalace a požární odolnost funkčních vedení

• Detekční smyčky – požární kabely s odpovídající odolností a dohledovatelností (E30/E90 pro funkční vedení dle potřeby).
• Vedení PBZ – musí zachovat funkci po definovanou dobu; trasy jsou chráněny proti teplu a mechanickému poškození, průchody požárně utěsněny.
• Topologie – kruhové smyčky s izolátory zkratu, oddělené trasy pro diverzitu, dodržení maximálních délek a útlumů výrobcem stanovených.

Programování logiky: matice cause & effect

Logika EPS se zapisuje do matice příčina–následek, která definuje, jaké akce mají následovat po určitých vstupech (např. „2 detektory v zóně = poplach, otevřít odvětrání, spustit evakuaci 1. NP“). Matice zahrnuje časové prodlevy, koincidence (2 z N), podmínky stavu dveří a prioritizaci pro současné události.

Provoz, obsluha a dokumentace

• Panel obsluhy – jasné textové hlášky, adresy prvků, mapy zón, indikace stavů, protokol zásahů.
• Provozní kniha – evidence událostí, testů, poruch a servisních zásahů.
• Uživatelská oprávnění – rozdělení na obsluhu, servis, správu (hesla, klíče, záznam o změnách konfigurace).

Údržba, zkoušky a revize

Spolehlivost EPS je přímo závislá na pravidelné údržbě. Provádí se periodické zkoušky (funkční zkoušky hlásičů a ROP, simulace poplachu), čištění hlásičů (odstranění prachu a usazenin), kontrola baterií (kapacitní test) a revize kabeláže a výstupů PBZ. Periodicity vycházejí z projektových a provozních předpisů objektu a z požadavků norem a výrobce.

Integrace s dalšími systémy

• BMS/SCADA – dohled stavů, trendování, notifikace, archivace událostí.
• NUO/EVAC – automatické spouštění evakuačních scén, změna hlásících zón podle scénáře požáru.
• Bezpečnostní systémy – přístupový systém, CCTV (pro ověření událostí), EZS; korelace poplachu s videozáznamem.
• SHZ – koordinace aktivace, blokace restartu technologií a řízení tlakových zón.

Kybernetická bezpečnost a spolehlivost

Moderní adresovatelné ústředny využívají síťovou komunikaci a vzdálený dohled. Je nutné oddělit sítě (VLAN/DMZ), řídit přístupová práva, používat šifrované protokoly tam, kde to výrobce podporuje, a udržovat aktuální firmware po ověření kompatibility. Z hlediska spolehlivosti se u kritických objektů navrhuje redundantní dohled, zálohované komunikační trasy a pravidelné testy zotavení.

Specifika prostředí a volba detekce

• Kanceláře a ubytování – opticko-kouřové nebo multisenzorové hlásiče, důraz na komfort a minimalizaci planých poplachů.
• Kuchyně a vlhká prostředí – teplotní nebo kombinované hlásiče s potlačením páry/aerosolů.
• Halové a skladové prostory – lineární kabely nebo ASD s vícenásobným vzorkováním výškových vrstev.
• Technologie a chemie – plamenné hlásiče, speciální detekce plynů, odolnost vůči rušivým jevům.

Dimenzování a výpočty: praktická vodítka

• Počet hlásičů – dle výšky, členitosti a typu prostoru; překryv kuželů detekce a omezení mrtvých zón.
• Zpoždění a latence – doba transportu kouře k senzoru (zejména u vysokých hal), nastavení citlivosti a časových konstant.
• Napájení – bilance odběru v klidu a v poplachu (včetně NUO, modulů PBZ), kapacita akumulátorů s rezervou.

Provozní scénáře při poplachu

1. Detekce signálu jedním nebo více hlásiči (případně aktivace ROP).
2. Ústředna vyhodnotí úroveň – předpoplach či poplach dle matice a koincidence.
3. Aktivace signalizace, přenos na dohled, zobrazení přesného místa události.
4. Spuštění navazujících PBZ – odvětrání, klapky, dveře, evakuační rozhlas.
5. Evidence a archivace události, následně reset po ověření a zásahu.

Normativní rámec a shoda

EPS a její komponenty se navrhují a instalují v souladu s příslušnými evropskými a národními normami pro detekční a poplachové systémy (např. řada EN 54 pro ústředny, hlásiče a napájení) a s projektovou dokumentací objektu. Požadavky na funkční integritu, dokumentaci, zkoušky a provoz stanoví technické normy, pokyny výrobců a provozní předpisy vlastníka objektu.

Nejčastější chyby a prevence

• Nesprávná volba typu hlásiče – vede k planým poplachům; vždy respektovat charakter prostředí.
• Podcenění údržby – zanesené komory, staré baterie, nefunkční izolátory zkratu.
• Nedostatečná segmentace logiky – chybějící koincidence a zpoždění pro ověření v exponovaných zónách.
• Chybná kabeláž – nevhodné trasy, nerespektování požární odolnosti vedení a průchodů.

Závěr: zásady dobře navržené EPS

• Správná volba detekční technologie dle rizik a prostředí.
• Adresovatelná architektura s přesnou lokalizací a robustní diagnostikou.
• Promyšlená matice cause & effect a testované návaznosti na PBZ a NUO.
• Redundantní napájení, kvalitní kabeláž a pravidelná údržba.
• Důraz na kybernetickou bezpečnost u síťově propojených ústředen.