Optické sítě
Optické sítě představují páteř moderní komunikace a postupně nahrazují metalické (měděné) přenosové trasy v přístupových, metropolitních i páteřních vrstvách. Důvodem jsou fyzikální limity metalických vedení, exponenciální růst datového provozu, požadavky na latenci, spolehlivost a energetickou efektivitu. Tento článek systematicky vysvětluje, v čem mají optické sítě výhodu oproti metalickým, a nabízí technické i ekonomické srovnání v kontextu optických sítí (FTTx, PON, CWDM/DWDM, Ethernet over fiber apod.).
Fyzikální vlastnosti: sklo vs. měď
Optické vlákno přenáší informaci pomocí fotonů v dielektrickém prostředí, zatímco metalický vodič využívá pohyb elektronů v kovovém jádře. Klíčové rozdíly pramení z dielektričnosti (imunita vůči elektromagnetickému rušení), slabší absorpce a rozptylu u vhodných vlnových délek (typicky 1310/1550/1625 nm) a možnosti multiplexace světla na více vlnových délek v jednom vlákně. U metaliky se naopak projevuje skin efekt, kapacitní a indukční vazby, přeslechy (NEXT, FEXT) a výrazná frekvenční závislost útlumu.
Přenosová kapacita a spektrální efektivita
Optická vlákna umožňují řádově vyšší kapacity. Zatímco metalická kroucená dvoulinka (např. Cat 5e/6/6A) je prakticky omezena na stovky MHz s dosahem 55–100 m, jediné optické vlákno zvládá terabitové rychlosti na desítky až tisíce kilometrů s vhodnou zesilovací a kompenzační infrastrukturou. Vlnový multiplex (CWDM/DWDM) umožňuje souběžný přenos desítek až stovek kanálů (λ) v témže vlákně, což není u metaliky realizovatelné v obdobném měřítku.
Útlum a dosažitelná vzdálenost
Standardní jednovidové (SM) vlákno G.652/G.657 vykazuje útlum přibližně 0,35 dB/km při 1310 nm a 0,20–0,25 dB/km při 1550 nm. To umožňuje pasivní přenos na desítky kilometrů bez zesílení. Naproti tomu kroucená dvoulinka má útlum v řádu desítek dB na 100 m při vysokých frekvencích, a proto je Ethernet po mědi prakticky limitován na 100 m (bez aktivních prvků). Koaxiál má lepší dosah než UTP, ale stále nesrovnatelný s optikou a s omezením šířky pásma.
Latence a determinismus
Rychlost šíření světla ve vlákně je ~2/3 c, což samo o sobě není zásadně rychlejší než elektrický signál v mědi, ale optické trasy nevyžadují tak husté regenerace a opakovače. Díky menšímu počtu aktivních prvků na trase a vysoké kvalitě signálu lze dosáhnout nižší a stabilnější latence i jitteru. To je klíčové pro aplikace 5G/6G backhaul, finanční obchodování, průmyslové řízení či XR.
Odolnost proti rušení a bezpečnost
Optické vlákno je vůči elektromagnetickému rušení (EMI/RFI) prakticky imunní a nevyzařuje elektromagnetické pole. Z toho plyne vyšší odolnost v prostředích s vysokou úrovní rušení (průmysl, trakční vedení, rozvodny) a lepší inherentní bezpečnost: odposlech na optice vyžaduje fyzický zásah (ohnutí/napíchnutí vlákna) a obvykle zanechává detekovatelnou stopu (ztráta výkonu, odraz). Metalické vedení naopak může fungovat jako anténa (vyzařování a příjem), čímž roste riziko úniku informací a degradace linky.
Spolehlivost, dostupnost a MTBF
Pasivní optická infrastruktura (kabely, spojky, odbočky) nevyžaduje napájení a má velmi vysokou střední dobu mezi poruchami. V přístupových sítích PON je sdílení pasivních splitterů bez aktivních prvků v poli. Metalické sítě často zahrnují aktivní prvky (opakovače, zesilovače) v kratších rozestupech, což zvyšuje body selhání a energetické nároky.
Škálovatelnost a “future-proofing”
Optika umožňuje škálování kapacity bez výkopů a výměny kabeláže: stačí vyměnit zakončující optické moduly (SFP/SFP+/QSFP…) či rozšířit spektrální využití (přidat λ). V praxi lze z pasivně položeného svazku tahat postupně vyšší rychlosti (1G → 10G → 25/40/100G → 400G a více). U metaliky je škálování omezeno fyzikálně (pásmo, přeslechy) i standardy; často vede k výměně kabeláže (např. přechod z Cat 5e na Cat 6A/7).
Energetická efektivita a uhlíková stopa
Optické přenosy mají nižší energii na přenesený bit, zejména na delších vzdálenostech. Menší počet aktivních prvků v trase a vysoká kapacita jednoho vlákna snižují celkovou spotřebu i potřebu chlazení v uzlech. V součtu to vede k nižším OPEX a menší uhlíkové stopě sítě.
Bezpečnost práce a prostředí
Optika je dielektrická, takže nepřenáší proud a neindukuje napětí. V prostředích s rizikem výbuchu nebo silného elektromagnetického pole je bezpečnější. Metalická vedení mohou přenášet bludné proudy, vyžadují pečlivé uzemnění a jsou náchylnější na poškození bleskem či spínacími špičkami.
Ekonomika: CAPEX a OPEX v životním cyklu
Historicky byla optika dražší na pořízení (svářečky, měřicí technika, transceivery). Dnes se rozdíly stírají a životní cyklus hraje ve prospěch optiky: dlouhá životnost kabeláže, minimální mezičlánky, snadné navyšování kapacity bez výměny trasy a nižší OPEX. U přístupových PON topologií šetří pasivní část sítě energii a provozní náklady, což je zásadní při masovém FTTH.
Typické scénáře využití
- Páteřní a metropolitní sítě: DWDM s desítkami λ po stovkách Gb/s, snadné škálování.
- FTTx (FTTH/FTTB/FTTO): PON (GPON/XGS-PON/NG-PON2) pro masové přístupy s gigabitovými a víc gigabitovými tarify.
- Mobilní backhaul/fronthaul: Nízká latence a vysoká kapacita pro 5G/6G RAN (eCPRI, time-sensitive networking).
- Datová centra a kampusové sítě: 10/25/40/100/400G Ethernet přes MM/SM vlákna, dlouhé spojení mezi budovami.
- Průmyslové a rušené prostředí: EMI imunita a elektrická bezpečnost, dlouhé odbočky bez degradace.
Technologie v optických sítích
- PON: GPON (2,5/1,25 Gb/s), XGS-PON (10/10 Gb/s), NG-PON2 (TWDM, vícenásobné λ).
- WDM: CWDM (širší kanálové rozestupy, levnější optika), DWDM (husté rozestupy, nejvyšší kapacity).
- Ethernet over fiber: 1G/10G/25G/40G/100G/400G+ dle IEEE 802.3, s modulárními transceivery (SFP/QSFP).
- Optická vlákna: SM (G.652/G.657 pro ohybovou odolnost), MM (OM3/OM4/OM5 pro kratší datacentrové trasy).
Kvalita služby, synchronizace a přesné časování
Optické sítě lépe podporují synchronizaci (PTP/SyncE) díky nízkému jitteru a stabilnímu přenosu. To je zásadní pro mobilní sítě, energetiku (synchrofázory), finanční trhy a průmyslové aplikace s přísnými SLA.
Bezpečnostní aspekty a odposlech
Detekce pokusů o odposlech (např. makroohyby) je na optice snazší díky měřitelným ztrátám/odrazu (OTDR). Metalická vedení mohou vyzařovat a být odposlouchávána bez fyzického narušení, což komplikuje detekci.
Instalace, manipulace a provozní realita
Optika je křehčí na tah a ohyb, vyžaduje dodržování minimálních poloměrů ohybu a čistotu konektorů. Moderní vlákna G.657 jsou ohybově odolnější, mikrotrubičky a foukaná vlákna usnadňují rozšiřování. U metaliky je instalace jednodušší v budovách na krátké vzdálenosti (např. horizontální kabeláž), ale s omezenou kapacitou a dosahem.
Migrační strategie z metaliky na optiku
- FTTB → FTTH: postupné přiblížení optiky k uživateli, výměna posledních úseků.
- Aktivní Ethernet vs. PON: volba dle hustoty a SLA; možnost hybridního přístupu.
- WDM upgrade: přidávání λ bez výměny kabeláže; nasazení ROADM pro flexibilitu.
- Postupná výměna transceiverů: navýšení rychlosti na stávajících vláknech (capex-light).
Standardy a doporučení
- ITU-T: G.652/G.657 (vlákna), G.984 (GPON), G.987 (XG-PON), G.9807.1 (XGS-PON), G.989 (NG-PON2).
- IEEE 802.3: specifikace pro Ethernet po optice (10G/25G/40G/100G/400G+), TSN rozšíření pro determinismus.
- IEC/ISO: bezpečnost a testování, třídění kabelů, požární odolnost, konektorové rozhraní (LC/SC/MPO/MTP).
Limity a kdy dává smysl metalika
Metalická kabeláž má stále své místo: krátké horizontální úseky v budovách, PoE napájení koncových zařízení (AP, IP kamery, IoT) a nízké rychlosti na desítky metrů, kde je optika zbytečně nákladná. Optika naopak vyžaduje převodníky a napájení v koncových bodech, pečlivé čištění a přesnou práci při spojování. V rozhodování je klíčové SLA, kapacita, vzdálenost a životní cyklus.
Srovnávací shrnutí klíčových výhod optiky
- Řádově vyšší kapacita a možnost WDM multiplexu.
- Delší dosah bez aktivních prvků a nižší útlum.
- Nižší a stabilnější latence a jitter.
- Imunita vůči EMI/RFI, lepší bezpečnost a menší vyzařování.
- Škálovatelnost bez výměny kabeláže (upgrade optik).
- Nižší energie na bit a menší OPEX v dlouhodobém horizontu.
- Vhodnost pro prostředí s elektrickým rizikem a pro přesné časování.
Závěr
Optické sítě představují technologický i ekonomický základ pro současné a budoucí komunikační potřeby. Přinášejí kapacitu, odolnost, energetickou efektivitu i bezpečnost, které metalická vedení dlouhodobě nemohou konkurovat, zejména na střední a dlouhé vzdálenosti. Pragmatická architektura však často kombinuje obě technologie: optiku pro páteř, distribuci a přístup co nejblíže k uživateli a krátké metalické úseky pro napájení a připojení koncových zařízení. Tato symbióza umožňuje optimalizovat náklady, výkon i provozní jednoduchost v celém životním cyklu sítě.
