Proč atika patří mezi nejrizikovější detaily plochých střech
Atika (svislé vytažení obvodové zdi nad úroveň střešního pláště) je exponované místo, kde se setkává vodorovná konstrukce svislého zdiva, hydroizolace, tepelná izolace a klempířské prvky. Kombinace větru, srážek, sněhu, UV záření, dilatací a často i nevhodné skladby vede ke zvýšenému riziku zatékání. Následující přehled shrnuje osvědčené zásady návrhu, provedení a údržby, které minimalizují poruchy v oblasti atik.
Základní funkce a požadavky na detail atiky
- Vodotěsnost – nepřerušená a správně ukončená hydroizolace s bezpečnými přesahy a tvarovými výztuhami v koutech.
- Odvodnění – eliminace stojaté vody; bezpečné svody (vpusti, vtoky, chrliče) a odkapové hrany.
- Odolnost proti sání větru – mechanické kotvení a správné ukončení vrstev na atice.
- Tepelnětechnika – nepřerušený tepelný obal, omezení tepelných mostů a kondenzace vodních par.
- Dilatace – možnost pohybu mezi střešním pláštěm, atikou a oplechováním bez trhání a krabacení.
- Servisovatelnost – dostupnost pro kontroly, výměnu tmelů a čištění odvodňovacích prvků.
Volba skladby: nejčastější materiálové varianty
- Bitumen (SBS/APP) pásy – univerzální, dobře snášejí lokální tvarování; vyžadují kvalitní koutové náběhy a živičné výztuhy v rozích.
- Fólie z PVC-P/TPO/EPDM – menší počet spojů, rychlá pokládka; pozor na materiálovou kompatibilitu (PVC nesnáší asfaltové složky – nutná separace).
- Klempířské prvky – titanzinek, hliník s povlakem, pozink; preferujte dělené prvky s dilatačními spárami a „skrytými“ úchyty.
Geometrie a rozměry: co dodržet už v projektu
- Výška atiky: minimálně 150 mm nad hotovým povrchem krytiny (u exponovaných míst, terasa s pochozem či se sněhovým náporem 200–300 mm).
- Sklon atiky: krycí deska (oplechování/čepice) se sklonem ≥3 % ke střeše i se zajištěním odkapu přes fasádu min. 30 mm.
- Koutové náběhy: radius min. 50 mm (bitumen) / 30–50 mm (fólie) – zamezí zlomu hydroizolace a trhlinám.
- Spády plochy: střešní plocha min. 2 % ke vtokům; u lineárních žlabů volit dostatečnou kapacitu a čistitelnost.
Detail ukončení hydroizolace na atice – správné vrstvení
- Podklad – rovný, soudržný a suchý; cementotřískové/OSB desky či omítnuté zdivo s penetračním nátěrem, mechanicky kotvené.
- Koutový náběh – klín z tepelné izolace (PIR/EPS s omítnutím) nebo asfaltová náběhová lišta; eliminuje ostrý lom v patě atiky.
- Hydroizolace plochy – vytažení na svislou stěnu atiky min. 150 mm nad úroveň povrchu; kontinuální, bez „rybích úst“.
- Mechanické zajištění – lisovací lišta (přitlačná) s roztečí kotvení 150–200 mm, utěsněná trvale plastickým tmelem; u fólií často nahrazena systémovým profilem a svarem.
- Protikondenzáční a separační vrstvy – podle skladby (PVC vs. bitumen), vložit separační textilii či pás.
- Krycí prvek atiky – oplechování/čepice s dilatačními spoji (max. 2–3 m délky prvku), skrytými klipy a odkapem na obou stranách.
Oplechování atiky: zásady pro zamezení zatékání
- Dilatace: členit na kratší díly (2–3 m) s dilatační mezerou 5–10 mm; překrýt spojem s posuvným klipsem.
- Ukončení přes fasádu: odkapová hrana min. 20–30 mm od svislé stěny, ohyb 10–15 mm; zabrání stékání po fasádě pod oplechováním.
- Kotvení: nepřevrtávat horní plochu; používat skryté háčky/klipy do podložek; šrouby v bočních lištách s těsnícími podložkami.
- Kompatibilita kovů: titanzinek neosazovat na měkké dřevo bez separace (koroze), pozor na galvanickou korozi (kontakt Zn–Cu, Al–Cu).
- Těsnění styku s omítkou: krycí lišta + trvale plastický tmel; silikon jen tam, kde je systémově povolen a UV stabilní.
Odvodnění v oblasti atik: vpusti, chrliče a přepad
- Primární odvod: střešní vpusti v teplé zóně (vyhřívané), napojení na svislé svody; límec vpusti svařit/přilepit k hlavní hydroizolaci.
- Sekundární (bezpečnostní) přepad: chrliče skrz atiku se samostatným napojením; ústí viditelné na fasádě – signalizují ucpanou hlavní vpusť.
- Sací účinky větru: na návětrných hranách vyvarovat se ostrých lomů a nechráněných detailů; vhodné je mechanické kotvení okrajů.
- Čištění: navrhovat dostupné a vyjímatelné košíky, revizní díly a spády bez slepých míst, kde se hromadí listí.
Tepelně-vlhkostní hledisko: přerušení tepelného mostu atiky
Masivní atika napojená na obvodové zdivo představuje výrazný tepelný most. Bez zateplení dochází k podchlazení rohu interiéru, kondenzaci a degradaci omítek.
- Zateplení koruny atiky: navrhnout izolant s uzavřenou buněčnou strukturou (PIR/XPS) pod oplechováním, navázaný na tepelnou izolaci střechy a ETICS fasády.
- Nepřerušená izotermická plocha: izolace „přes roh“ bez mezer; minimalizovat kotevní prvky pro klempířinu procházející izolací.
- Parozábrana: správně napojit na svislé konstrukce a utěsnit průchody; zabrání proudění teplého vlhkého vzduchu k chladným částem.
Rohy, nároží, napojení na vyšší konstrukce a prostupy
- Vnitřní a vnější rohy: vyztužit koutovými a rohovými pásy; u fólií použít prefabrikované kouty, u bitumenu dvojité přesahy.
- Napojení na stěnu či atiku různé výšky: osadit okapničkové profily a zlom provést s náběhem, nikoliv ostrým lomením.
- Prostupy (antény, hromosvody, držáky): systémové manžety, svary po obvodu; vyhnout se tmelům jako hlavnímu těsnícímu prvku.
Zelené střechy a terasy: specifika atik
- Hydroizolace odolná proti prorůstání (root-resistant) nebo kořenová bariéra nad hlavní hydroizolací.
- Filtrační a drenážní vrstvy – zachovat volný odtok u atiky; nepřisypávat substrát k odkapu a oplechování.
- Terasy na podložkách – ponechat servisní mezeru min. 150 mm k atice pro kontrolu a dilataci, neucpávat odkap.
Kontrolní a zkušební postupy před předáním
- Vizuální prohlídka spojů – souvislost svarů/nahřátí pásů, bez puchýřů, bez otevřených konců.
- Trysková zkouška/řízený závlahový test – lokální simulace deště včetně větru v okolí atik, kontrola vnitřních prostor.
- Jehlová zkouška (elektrická) u fólií – detekce porušení kontinuity.
- Kontrola kotvení – momentový klíč, rozteče, přítlačné lišty a jejich těsnost.
Údržba a životní cyklus detailu
- Jaro/podzim: kontrola tmelů, spár oplechování, čistota vtoků/chrličů, stav povrchové úpravy kovů.
- Po extrémech: po větrné smršti, námraze či krupobití zkontrolovat dilatační spoje a skryté úchyty.
- Reaplikace tmelů: dle doporučení výrobce (obvykle 5–10 let), nikdy neaplikovat tmel na znečištěný či křídovatějící podklad.
Rekonstrukce poruch: doporučený postup
- Diagnostika: odkrýt kritická místa, lokalizovat vlhkost (CM metoda, termografie, endoskopie), prověřit vrstvy a spády.
- Materiálová kompatibilita: u PVC nad bitumenem vložit separační vrstvu; nevrstvit neslučitelné materiály bez bariéry.
- Nové ukončení: osadit systémové přítlačné lišty, koutové pásy, prefabrikované rohy; doplnit odkapové profily.
- Oplechování: vyměnit za dělené s dilatací, doplnit skryté klipy; nastavit správné odkapové vzdálenosti.
- Odvodnění: doplnit bezpečnostní přepady; vyčistit a zrevidovat svody.
Nejčastější chyby vedoucí k zatékání
- Hydroizolace nevytažená dostatečně vysoko na atiku (méně než 150 mm) nebo bez mechanického zajištění.
- Ostré zlomy bez koutového náběhu → trhliny v materiálu.
- Souvislé dlouhé kusy oplechování bez dilatace → deformace, netěsnosti ve spojích.
- Chybějící odkap a/nebo krátké nosy plechu → zatékání pod fasádní lištu a mapy na omítce.
- Ucpané vpusti bez bezpečnostních přepadů → přelití přes atiku do interiéru.
- Tmel jako hlavní těsnění místo systémových manžet/svarů → rychlá degradace.
Doporučené detaily a rozměry – rychlý přehled
| Prvek | Doporučení | Poznámka |
|---|---|---|
| Vytažení hydroizolace | ≥150 mm nad povrch krytiny | Exponované střechy 200–300 mm |
| Koutový náběh | R 50 mm (bitumen) / 30–50 mm (fólie) | Zabrání zlomu a trhlinám |
| Oplechování – délka dílu | 2–3 m | Mezera 5–10 mm, skryté klipy |
| Odkap | 20–30 mm přes fasádu | Ohyb 10–15 mm dolů |
| Sklon koruny atiky | ≥3 % | Směr ke střeše, nikoli k fasádě |
| Spád střechy | ≥2 % | K primárnímu odvodnění |
Koordinace s dalšími profesemi
- Fasády – napojení ETICS na atiku řešit s odkapovou hranou a ukončovacími profily, vyvarovat se kontaktu vlhka s tepelnou izolací.
- Hromosvod – vedení preferovat po držácích s dilatací; průniky skrz atiku utěsnit systémovými prvky.
- VZT/CHL – vyvarovat se setkávání kondenzátu z jednotek s atikou; kondenzát svádět samostatně.
Checklist pro investora a stavbyvedoucího
- Je hydroizolace materiálově kompatibilní se sousedními vrstvami?
- Je provedeno mechanické zajištění ukončení (lišta, profily, svary)?
- Jsou dilatace plechů po 2–3 m s funkčními klipy?
- Má oplechování správný odkap a sklon, neodvádí vodu k fasádě?
- Existuje bezpečnostní přepad (chrlič) viditelný z terénu?
- Jsou vpusti dostupné a čistitelné, s košíky?
- Je tepelný obal nepřerušený a napojený na ETICS?
- Byly provedeny zkoušky těsnosti a fotodokumentace detailů?
Závěr: prevence je rychlejší a levnější než sanace
Bezchybná atika stojí na kombinaci správné geometrie, kompatibilních materiálů, precizního provedení a pravidelné údržby. Respektování odkapů, dilatací, koutových náběhů a kvalitního ukončení hydroizolace je nejefektivnější způsob, jak dlouhodobě zabránit zatékání a chránit nejen konstrukci střechy, ale i fasádu a interiér budovy.
