Druhy krovů

Rozsah tématu

Krov je nosná konstrukce střechy, jejímž úkolem je bezpečně přenést stálá i nahodilá zatížení (vlastní tíha, krytina, sníh, vítr, údržba) do svislých nosných prvků a základů. Volba druhu krovu závisí na dispozičním a architektonickém řešení, rozpětí, klimatickém zatížení, materiálových preferencích a požadavcích na podkrovní prostor. Tento článek systematicky popisuje hlavní druhy krovů a jejich konstrukční principy, včetně navrhování uzlů, ztužení a stavebně-fyzikálních aspektů.

Terminologie a základní pojmy

• Vazba – příčný řez krovem v modulu opakování (vazné trámy, sloupky, kleštiny, hambalky).
• Vaznice – podélný prvek podepírající krokve (pozední, střední, hřebenová).
• Krokve – šikmé prvky nesoucí latě a krytinu; vytvářejí skloněné plochy střechy.
• Vazný trám – vodorovný prvek spojující zdivo, svazuje konstrukci v patě krovu.
• Hambalek – vodorovný prvek mezi krokvemi snižující jejich rozpětí a deformace.
• Stolice – podpůrný systém (sloupky, rozpěry, pásky) pod vaznicemi.
• Kleštiny – dvojice vodorovných trámů svírajících sloupek nebo krokev a zvyšujících tuhost.
• Větrné vazby – diagonální prvky v rovině střechy zajišťující prostorovou stabilitu proti větru.
• Střešní plášť – souvrství nad krovem (bednění/latě, pojistná hydroizolace, tepelné izolace, parozábrana, krytina).

Statické působení a zatížení

Krovy pracují jako soustava prutů v tlaku, ohybu a tahu. Základní principy:

• Roznos svislého zatížení: krytina → latě/bednění → krokve → vaznice/stěny → stropy/zdivo → základy.
• Vodorovné účinky: vítr generuje sací/tlačné rozdělení; stabilitu zajišťují tuhé diafragmatické plochy (bednění), větrné vazby a kotvení k věncům.
• Redukce rozpětí: hambalky, střední vaznice a stolicový systém rozdělují rozpětí krokví a omezují průhyby.

Materiály a jejich charakteristiky

• Jehličnaté dřevo (smrk, jedle, borovice) – nízká hmotnost, dobrá tuhost k poměru pevnosti; citlivost na vlhkost vyžaduje ochranu (detaily, impregnace).
• BSH/GLT (lepené lamelové dřevo) – vyšší pevnostní a rozměrová stabilita, vhodné pro velká rozpětí a křivky.
• Ocel – štíhlé příhradoviny, přesné styčníky, nutnost protikorozní ochrany a požární ochrany.
• Železobeton – oblouky, rámy a skořepiny; vysoká tuhost, značná vlastní tíha.
• Hybridní systémy – dřevo-ocel (táhla, styčníky), dřevo-beton (spřažené stropy pod krovem) pro optimalizaci hmoty a tuhosti.

Krokvové krovy (bez vaznic)

Čistě krokvový krov využívá páry krokví opřených v patě o pozednice a v hlavě o hřeben. Vhodný pro menší rozpětí (≈ 4–6 m) a jednoduché pultové či sedlové střechy. Zásady:

• prostorové ztužení zajišťuje plné bednění nebo diagonální zavětrování,
• kotvení krokví k pozednici proti vztlaku a kluzu (úhelníky, svorníky),
• kontrola šmyku v patě a drcení v ložných plochách.

Hambalkové krovy

U hambalkového krovu spojuje protilehlé krokve vodorovný prvek – hambalek. Tím se snižuje rozpětí krokví a částečně zachycuje vodorovné síly v hlavě. Vhodné pro rozpětí cca 6–8 m.

• hambalek bývá umístěn v horní třetině rozpětí krokví,
• možnost vytvořit podkrovní prostor mezi vaznými trámy,
• je nutné zajistit ztužení v podélném směru (kleštiny, diagonály).

Vaznicové krovy

Vaznicový systém rozděluje rozpětí krokví do více polí pomocí podélných vaznic. Typy:

• Jednoduchý vaznicový krov – pozední a hřebenová vaznice, krokve se opírají ve dvou/ třech bodech.
• Vícevaznicový – vložené střední vaznice zkracují krokve; vhodný pro rozpětí 8–12 m.
• Stolicový systém – vaznice jsou podepřeny sloupky a pásky (stojatá stolice) nebo šikmými rozpěrami (ležatá stolice).

Stojatá a ležatá stolice

• Stojatá stolice – svislé sloupky pod vaznicemi, dole vetknuté do vazných trámů; kleštiny svírají sloupky a brání jejich vybočení.
• Ležatá stolice – šikmé stojky (ležatá podpora) opřené o vazné trámy, menší výškové nároky v podkroví.
• V obou případech nutné větrné vazby v poli krokví a styčníky s přenosem tlaku i tahu.

Příhradové (vazníkové) krovy

Dřevěné příhradové vazníky (sbíjené desky, lisované styčníkové desky) umožňují velká rozpětí (10–30 m) při malé vlastní tíze. Principy:

• pruty pracují převážně v tahu/tlaku, minimalizuje se ohyb,
• ekonomické pro pravidelné modulové dispozice (haly, rodinné domy s prefabrikací),
• nutná tuhá plocha (OSB, spojité latě) a diagonální ztužení horní a dolní pásnice,
• kontrola detailů prostupů TZB a rezerv pro tepelnou izolaci u nízkých sklonů.

Specifické tvary střech a jejich krovy

• Pultová střecha – jednoduché krokvové/příhradové řešení, důraz na kotvení proti sání větru.
• Sedlová – univerzální; vaznicové, hambalkové i příhradové varianty.
• Valbová a polovalbová – nárožní a nárožní krokve, zkrácené krokve (valby); složitější tesařské uzly.
• Mansardová – lomená krokev, přenesení ohybových momentů do kloubů mansard; vyžaduje pečlivé klopení a ztužení.
• Věžové a kuželové tvary – krokve do vrcholu, kruhové věnce, často lepené lamelové dřevo.
• Obloukové/lamelové krovy – lepené oblouky, trojkloubové rámy pro velká rozpětí (sportovní haly, bazény).

Uzly a spojování prvků

Výkon krovu limitují styčníky. Základní přístupy:

• Tesařské spoje (čepy, pláty, přeplátování) – tradiční, vyžadují přesnost, přenášejí hlavně tlak/smyk.
• Mechanické spojovače (hřebíky, vruty, svorníky, styčníkové desky) – předvídatelná únosnost, vhodné pro prefabrikaci.
• Ocelové styčníkové plechy a botky – pro koncentrované síly a tahové uzly (zavěšení, táhla).
• Dimenzování řeší únosnost na vytažení, otlačení dřeva, smyk a únava u namáhaných střech.

Prostorové ztužení a stabilita

Krov musí tvořit prostorový celek:

• Větrné vazby – diagonály v rovině horní pásnice (krokevní rovina) a ve střešních plochách.
• Věncové prvky – spojení krovu s železobetonovým věncem; přenos vodorovných sil do zdiva.
• Tuhé plochy – plné bednění/OSB jako diafragma, zlepšující rozdělení zatížení.
• Stabilita krokví – zajištění proti klopení latěmi/bedněním, kotvení pat krokví proti posunu.

Tepelně-technické a vlhkostní aspekty

• Difúzní koncept – parozábrana na teplé straně, pojistná hydroizolace nad izolací; minimalizace kondenzace.
• Větrané mezery – nasávání u okapu, odvětrání u hřebene/valby; u nízkých sklonů zvětšené větrací profily.
• Tepelné mosty – přerušení vazeb v detailech (krokev–věnec), použití nadkrokevní izolace pro souvislou vrstvu.

Požární odolnost a akustika

• Dřevo – předvídatelné zuhelnatění vytváří izolační vrstvu; dimenzuje se na zbytkový průřez a rychlost zuhelnatění.
• Ocel – rychlý pokles únosnosti s teplotou; nutné obklady/intumescentní nátěry.
• Akustika – krovy u obytných podkroví vyžadují odhmotnění vrstev a omezení akustických mostů (zavěšené podhledy, těsné prostupy).

Poruchy a prevence

• Průhyby a klopení – nedostatečné ztužení, dlouhá pole bez vaznic/hambalků.
• Hniloba a dřevokazný hmyz – netěsnosti v plášti, kondenzace; prevence detailem a větráním.
• Vytržení spojů – sání větru, chybějící kotevní prvky; použít certifikované kotvy a pásky.
• Trhliny v uzlech – koncentrace napětí u otvorů a frézování; dodržet minimální okraje a předvrtání.

Sanace a zesilování krovů

• Výměna prvků – lokální náhrada degradovaných krokví, doplnění nadložek.
• Lepené lamely a ocelové táhla – zvýšení ohybové/tahové kapacity bez masivní výměny.
• Dodatečné ztužení – montáž větrných vazeb, kleštin, OSB diafragmat.
• Biocidní ošetření – sanace dřeva, sušení, zajištění větrání pláště.

Návrhové zásady podle rozpětí a využití

Detaily napojení a kotvení

• Paty krokví – ocelové botky/úhelníky s vruty, táhla proti vztlaku, kluzné uložení u dilatací.
• Vaznice – uložení na sloupcích s ocelovými třmeny; kontrola otlačení a smyku.
• Hřeben – kloubové spojení krokví nebo průběžná hřebenová vaznice; těsnost proti zafouknutí sněhu.
• Věnec – kotevní pásky/šrouby v rastru vazeb, přenos vodorovných sil do zdiva.

Montáž, fáze výstavby a BOZP

• stabilita během montáže – dočasné zavětrování, pořadí ukládání prvků,
• předmontáž vazníků na zemi a zvedání jeřábem; kontrola styčníků před zdvihem,
• zajištění okrajů střechy, kotvení proti větru již v průběhu montáže,
• ochrana dřeva před srážkami do uzavření pláště.

Provoz, inspekce a údržba

• pravidelné vizuální prohlídky (sezónní) – stopy zatékání, koroze spojů, deformace,
• čištění odvětrávacích otvorů a zachování průchodnosti větracích mezer,
• obnova nátěrů a protipožárních ochran dle životního cyklu,
• evidence zásahů a monitoring kritických uzlů (snímače vlhkosti u exponovaných detailů).

Checklist pro projektanta a realizační tým

• Je zvolen druh krovu adekvátní rozpětí, sklonu a klimatickému zatížení?
• Jsou navrženy a zdokumentovány větrné vazby a diafragmata?
• Byly prověřeny styčníky na tlak/tah/smyk a okrajové vzdálenosti spojovačů?
• Je vyřešen difúzní koncept, parozábrana a odvětrání pláště?
• Je zajištěno spolehlivé kotvení k věncům proti sání větru?
• Obsahuje projekt montážní postup a dočasné ztužení?
• Jsou respektovány požární a akustické požadavky na skladby?

Závěr

Výběr a návrh krovu je kombinací statiky, detailu a stavební fyziky. Krokvové a hambalkové systémy vyhovují menším rozpětím a jednoduchým tvarům, vaznicové a stolicové krovy umožňují komfortní podkroví a kontrolu deformací, příhradové vazníky a lepené rámy pak nabízejí lehká a účinná řešení pro větší rozpětí. Bezpečnost, trvanlivost a hospodárnost výsledku závisí na promyšleném rozvržení nosných prvků, kvalitních styčnících, prostorovém ztužení a správném provedení střešního pláště.