Certifikovaný etický hacker CEH

Proč usilovat o certifikaci CEH

Certified Ethical Hacker (CEH) je mezinárodně uznávaná certifikace, která ověřuje znalosti a dovednosti v oblasti ofenzivní kybernetické bezpečnosti. Kandidát prokazuje, že umí identifikovat slabiny a zranitelnosti v systémech pomocí stejných nástrojů a technik, jaké používají útočníci, ale v rámci právně a eticky vymezeného mandátu. CEH je často vstupní branou do rolí jako penetration tester, red teamer, security analyst nebo vulnerability researcher.

Co CEH pokrývá: kompetenční rámec

• Metodiky útoků – průzkum, enumerace, získání přístupu, udržení přístupu, zahlazování stop.
• Síťová bezpečnost – L2/L3 útoky, ARP spoofing, DNS útoky, MITM, segmentace a by-pass kontrol.
• Webové aplikace – OWASP Top 10, injekce, XSS, CSRF, IDOR, autentizace a správa relací.
• Bezpečnost systémů – Windows a Linux post-exploitation, správa práv, persistence, pivoting.
• Cloud a kontejnerová prostředí – chybné konfigurace, IAM, izolace, supply-chain v CI/CD.
• Bezdrátové a IoT – WEP/WPA útoky, Bluetooth, Zigbee, RFID, firmware a embedded analýza.
• Kryptografie a zabezpečení dat – slabé šifry, útoky na protokoly, správa klíčů.
• Forenzní a protiopatření – detekce, logování, EDR, hardening, segmentace a patchování.

Vstupní předpoklady a profil kandidáta

• Základy sítí (TCP/IP, směrování, VLAN, DNS, HTTP/S) a OS (Windows/Linux).
• Praktická orientace v příkazové řádce, skriptování (Bash, PowerShell, Python).
• Porozumění modelu hrozeb, řízení zranitelností a principům obrany (SOC, SIEM, EDR).
• Etické a právní povědomí: autorizace testů, NDA, práce s citlivými daty.

Cesty k certifikaci CEH

1. Oficiální kurz – akreditované školení s instruktorem a laboratorním prostředím.
2. Samostudium – příprava z oficiálních materiálů, knih a open-source nástrojů, doplněná komerčními či komunitními labs.

Bez ohledu na zvolenou cestu je klíčová praktická práce v labu a systematické opakování technik.

Právní a etický rámec

• Mandát a rozsah – písemný souhlas, definice cíle, časové okno a povolené techniky.
• Minimalizace dopadu – šetrnost testů, ochrana produkčních dat, pravidla pro DoS/neprovádět.
• Správa důkazů – bezpečné ukládání, řetězec svědectví (chain of custody), šifrování.
• Oznamování zranitelností – odpovědný disclosure a koordinace s vlastníkem systému.

Doménová osnova pro studium

• Recon & Footprinting – OSINT, shodan/censys, subdomain enum, e-mail harvesting.
• Scanning & Enumeration – Nmap, banner grabbing, SMB/LDAP/WinRM, SNMP, DNS zone transfer.
• Získání přístupu – zneužití známých CVE, exploitační rámce (Metasploit), password attacks.
• Post-exploitation – privilege escalation, credential dumping, laterální pohyb (Pass-the-Hash/Kerberos).
• Web a API – Burp Suite, fuzzing, SSRF, deserializace, GraphQL, JWT.
• Bezdrátové sítě – monitor mode, handshake capture, WPS, rogue AP/eapol.
• Cloud – IAM misconfig, S3/Blob úniky, metadata služby, role assumování.
• IoT/OT – UART/JTAG, firmware extrakce, Modbus/DNP3, bezpečnost PLC/HMI.
• Malware základy – statická/dynamická analýza vzorků v izolaci, YARA, sandboxing.

Laboratorní prostředí: jak ho vybudovat bezpečně

• Virtualizace – izolované VLANy, NAT, snapshoty; hypervizor s podporou síťových scénářů.
• Zranitelné VM – Metasploitable, OWASP BWA/Juice Shop, DVWA, Security Shepherd, VulnHub.
• Cílové služby – web (PHP/Node), databáze (MySQL/PostgreSQL), AD doména, mail/DNS.
• Bezpečnost labu – oddělený segment od produkce, blokace směrování ven, řízený přístup.

Nástroje a technologie používané v CEH

• Průzkum a skenování – Nmap, Masscan, Amass, Sublist3r, theHarvester.
• Využití zranitelností – Metasploit, sqlmap, Hydra/Medusa, Impacket, CrackMapExec.
• Web testování – Burp Suite (Proxy, Repeater, Intruder), ZAP, wfuzz, gobuster.
• Post-exploitation – Mimikatz, BloodHound, Evil-WinRM, LinPEAS/WinPEAS.
• Bezdrát – aircrack-ng, Kismet, hcxdumptool/hcxpcapngtool, Wireshark.
• Cloud a kontejnery – ScoutSuite, Prowler, kube-hunter, Trivy.
• Dokumentace – Obsidian/Notion, standardní reportní šablony, screen a artefakty.

Studijní strategie a plán přípravy

Úspěch v CEH stojí na kombinaci teorie, praxe a opakování. Doporučený cyklus:

1. Teorie – nastudujte doménu, pojmy, architektury, obranné mechanizmy.
2. Praxe – proveďte laboratorní cvičení; každý koncept podložte hands-on scénářem.
3. Reflexe – zapište si postup, chyby, lessons learned a příkazy do vlastní „runbook“ sbírky.
4. Opakování – krátké denní bloky (flashcards), týdenní rekapitulace, mock testy.

90denní roadmapa přípravy

• Dny 1–30: sítě, OS, základní nástroje; lab: skenování a enum; web základy (OWASP Top 10).
• Dny 31–60: exploitační rámce, AD základy a laterální pohyb; bezdrát; reportování.
• Dny 61–90: cloud a API; komplexní scénáře end-to-end; seriál mock testů; finalizace poznámek.

Ukázkový týdenní studijní režim

• Po–Čt: 60–90 min teorie + 90 min lab (jedna doména denně).
• Pá: rekapitulace, flashcards, shrnutí do poznámek.
• So: delší lab (2–4 h) s kompletním řetězcem útoku a dokumentací kroků.
• Ne: odpočinek / lehké čtení write-upů a novinek.

Jak trénovat reportování a komunikaci

CEH klade důraz na to, co s nalezenými zranitelnostmi uděláte. Procvičujte schopnost:

• Stručně popsat kontext, riziko (CVSS / business impact) a reprodukční kroky.
• Doporučit konkrétní mitigace (patch, konfigurace, segmentace, monitoring).
• Oddělit technickou přílohu (logy, screenshoty, POC) od manažerského shrnutí.

Časté chyby kandidátů

• Učení „názvů nástrojů“ bez pochopení protokolů a architektur.
• Nedostatečná praxe v post-exploitation a laterálním pohybu.
• Opomíjení opatrnosti v labu a špatná evidence kroků (chybí artefakty pro report).
• Přeskakování základů Windows/Linux administrace a síťování.

Jak si vybrat studijní materiály

• Oficiální sylabus a příručky – ujasní záběr znalostí a terminologii.
• Komunitní labs – platformy s realistickými scénáři a průběžnou zpětnou vazbou.
• Knihy a kurzy – zaměřené na metodiky testování (web, AD, cloud) a obranu.
• Write-upy a blogy – techniky krok za krokem, inspirace pro vlastní postupy.

Simulované testy a jak je využít

• Nejde o „biflování“ otázek, ale o diagnostiku mezer v porozumění.
• Po každém mock testu proveďte retro: co jste nevěděli, jaký koncept chybí, jak ho doplníte.
• Sledujte čas a naučte se rychlou eliminaci chybných odpovědí.

Profesní přínos CEH

• Validace skillsetu – standardizovaný důkaz ofenzivních znalostí pro HR i technické manažery.
• Vyšší důvěra – při práci s citlivými systémy a daty; lepší vyjednávací pozice v projektech.
• Směrování kariéry – cesta k pokročilým rolím (red team, specialista na web/cloud/AD).

CEH vs. jiné certifikace (rychlé srovnání)

• CEH – široký záběr ofenzivních témat, důraz na terminologii a obecné techniky.
• eJPT/eJPTv2 – vstupnější, prakticky orientované na metodiku a hands-on.
• eCPPT/OSCP – hlubší praktické zkoušky s důrazem na lab a end-to-end exploit/rapport.
• CompTIA Pentest+ – vyvážený mix teorie a praxe, alternativní či doplňková cesta.

Udržení a rozvoj po získání CEH

• Pravidelné CPE/ECTS-like vzdělávací aktivity: konference, kurzy, publikace, labs.
• Účast v CTF a komunitních projektech; přispívání do open-source nástrojů.
• Specializace: web/appsec, AD/Windows internals, cloud (IAM, Kubernetes), mobilní a IoT.

Praktický „checklist“ před zkouškou

• Projít každou doménu alespoň jedním plným praktickým scénářem.
• Mít vlastní poznámky: přepínače nástrojů, typické payloady, checklist testů.
• Procvičit rychlou orientaci v pcap a logách (Wireshark, základní regulární výrazy, grep/sed/awk).
• Vědět, co nepatří do etického testu bez explicitního souhlasu (DoS, zásahy do produkčních dat).

Jak z CEH vytěžit maximum v praxi

• Převést studijní laby na interní standardy – metodiky, šablony, evidence artefaktů.
• Vytvořit reportní knihovnu s příklady zranitelností a doporučenými mitigacemi.
• Zařadit se do purple-team spolupráce: validovat obranné detekce a zvyšovat odolnost.

Závěr

CEH poskytuje solidní teoreticko-praktický rámec ofenzivní bezpečnosti a může být strategickým milníkem pro vstup do testování odolnosti systémů. Klíčem k úspěchu je kombinace disciplinované přípravy, pravidelné praxe v bezpečném laboratorním prostředí, pochopení právních a etických limitů a schopnost srozumitelně reportovat zjištění. S takovým základem lze plynule navázat náročnějšími praktickými certifikacemi a budovat seniorní expertízu v oblasti etického hackingu.