Výběr rekuperační jednotky

Výběr rekuperační jednotky

Proč výběr rekuperační jednotky rozhoduje o komfortu i účtech

Rekuperační jednotka (řízené větrání se zpětným ziskem tepla) zajišťuje nepřetržitou výměnu vzduchu bez výrazných tepelných ztrát. Správný výběr ovlivňuje kvalitu vnitřního prostředí (CO2, vlhkost, pachy a těkavé látky), energetickou bilanci domu, hlučnost i nároky na údržbu. Volba „nejtišší“ nebo „nejlevnější“ jednotky bez zohlednění průtoku, tlakových ztrát a řízení často vede ke zklamání. Tento článek nabízí systematický postup, jak zvolit vhodný typ, výkon a výbavu rekuperační jednotky pro rodinné domy, byty i menší komerční objekty.

Určení potřebného průtoku vzduchu

  • Podle osob: 25–36 m3/h na osobu pro obytné místnosti (ložnice, dětské pokoje, obývací pokoj) jako orientační vodítko.
  • Podle prostoru: hygienická výměna 0,3–0,5 h−1 z objemu bytu/domu; pro koupelny a WC navrhujte nominálně 30–60 m3/h na místnost, kuchyň 50–100 m3/h (bez napojení digestoře s tuky).
  • Bilance přívod/odvod: přívody do obytných místností, odvod z koupelen, WC, technických a kuchyňského prostoru. Celkový nominální průtok jednotky = max(přívodní součet, odvodní součet) + 10–20 % rezerva.
  • Provozní stupně: zajistěte tři režimy – Eco (noční/absence), Nominal (běžný provoz), Boost (sprcha/vaření) s jasně definovanými průtoky.

Tlakové ztráty a ventilátory: srdce účinnosti i hlučnosti

Jednotka musí dodat požadovaný průtok při reálných tlakových ztrátách potrubí, tvarovek, tlumičů, filtrů a koncových elementů. Chybný odhad vede k přetěžování ventilátorů, nárůstu hluku a spotřeby.

  • Dimenzování: pro RD bývá celkový externí tlak 100–200 Pa; u složitějších tras 200–300 Pa. Ověřte ventilační křivky (průtok vs. tlak) konkrétní jednotky.
  • Ventilátory EC: preferujte EC motory s plynulou regulací, vyšší účinností a nižším hlukem oproti AC.
  • Konstantní průtok: funkce CF (constant flow) udržuje nastavené průtoky navzdory zanášení filtrů či změnám odporu sítě.

Typ výměníku tepla: deskový vs. rotační, entalpický vs. „sensible“

Typ Výhody Nevýhody Vhodné použití
Deskový protiproudý (sensible) Vysoká účinnost (reálně 80–92 %), žádné mísení proudů, jednoduchá údržba Přenáší teplo, ne vlhkost; zimní vysušování interiéru Byty/RD s běžnými vlhkostními poměry
Deskový entalpický (membrána) Přenáší teplo i část vlhkosti; omezuje zimní vysušování, snižuje riziko kondenzátu Mírně nižší účinnost tepla vs. protiproud; vyšší cena RD/byty s požadavkem na komfortní vlhkost
Rotační výměník Rekuperace tepla i vlhkosti, nízké riziko zamrzání, variabilita Možné mikromísení proudů, pohyblivé díly, náročnější servis Menší komerční objekty, proměnlivé zatížení

Účinnost rekuperace, elektrická náročnost a sezónní bilance

  • Tepelná účinnost ηt: vybírejte jednotky s reálnou účinností ≥ 85 % (deskové protiproudy) a deklarovanými podmínkami měření.
  • Specifický příkon SFP: SFP = Pel/qv [W/(m3/h)]. Pro RD/bytové použití míříte co nejníže (např. <0,45–0,60 W/(m3/h) při nominálním průtoku).
  • Sezónní energie: porovnávejte nejen špičkové parametry, ale i roční spotřebu el. energie a úsporu tepla dle klimatických dat a režimu větrání.

Protizámrazová ochrana a letní bypass

  • Defrost strategie: předehřev vzduchu (elektrický/teplovodní), cyklické odmrazování, snížení přívodu; entalpické/rotační výměníky zamrzají méně.
  • Bypass: 100% automatický letní bypass pro noční free-cooling a přemostění výměníku při mezisezóně; hlídejte přesnost a rozsah regulace.

Filtrace a kvalita vzduchu

  • ISO 16890: minimálně přívod ePM1 50–70 % (dříve F7/F8), odvod ePM10 50 % (M5/M6). V prašných lokalitách zvažte vyšší třídu přívodu.
  • Tlakový drop vs. životnost: kvalitní filtry s větší filtrační plochou prodlužují interval výměny a snižují spotřebu.
  • Volitelná uhlíková filtrace: pro pachy (doprava, průmysl), počítejte s vyšší tlakovou ztrátou.

Akustika: hladiny hluku a tlumiče

  • Kritéria: ložnice ≤ 25–30 dB(A), obývací pokoj ≤ 30–35 dB(A) při nominálu.
  • Místa vzniku hluku: jednotka (plášť), proudění v potrubí, koncové elementy. Navrhujte tlumiče hluku na přívodu i odvodu, vyrovnávejte rychlosti (2–3 m/s v hlavních trasách, 1–2 m/s u odboček).
  • Vibrace: pružné uložení jednotky, textilní kompenzátory, oddělení od nosných konstrukcí.

Regulace, senzory a integrace do chytré domácnosti

  • CO2, RH, VOC senzory: automatická adaptace průtoku podle obsazenosti a vlhkosti významně zlepšuje komfort i spotřebu.
  • Časové programy a scény: Eco/Nominal/Boost, napojení na spínače v koupelnách a kuchyni, řízení bypassu a předehřevu.
  • Rozhraní: Modbus/BACnet/REST, integrace do BMS/Smart Home; vzdálená diagnostika (alarm filtru, námraza, větrné režimy).

Stavební připravenost a umístění jednotky

  • Prostor: technická místnost, prádelna, chodba, podstřeší; zajistěte servisní přístup ke filtrům a výměníku (volný čelní prostor ≥ 600–800 mm).
  • Kondenzát: spádované napojení na kanalizaci s pachovou uzávěrou (u deskových výměníků nezbytné).
  • Průchodky fasádou/střechou: sací a výfukový element dostatečně vzdálit (typicky ≥ 1,5–2 m), zamezit recirkulaci; protidešťové mřížky se sítem proti hmyzu.
  • Tepelná izolace: přívod a výfuk venkovního vzduchu tepelně izolovat, vnitrní potrubí prochladivých částí parotěsně obalit.

Rozvody vzduchu: materiál, rychlosti a vyvážení

  • Potrubní systém: spiro (pozink), hladké plastové potrubí (PP/PE-HD) nebo flexibilní hadice s hladkým vnitřkem; minimalizujte kolena 90° a ostré přechody.
  • Rychlosti: 2–3 m/s v páteři, 1–2 m/s v odbočkách; cílem je nízký tlak a hluk.
  • Vyvážení: regulační klapky u rozbočovačů, měření průtoků na koncových elementech při uvádění do provozu.
  • Kuchyně: digestoř s tuky obvykle mimo rekuperaci (samostatný odtah), jinak použít bezmotorovou vyústku/recirkulaci s uhlíkem.

Hygiena, údržba a provozní náklady

  • Filtry: kontrola 3–4× ročně, výměna dle znečištění (typicky 3–6 měsíců v prašném prostředí, 6–12 měsíců jinde).
  • Čištění výměníku a kondenzátní vany: 1× ročně; vizuální kontrola těsnění.
  • Potrubí: u kvalitně filtrovaných systémů intervaly čištění 5–10 let; používejte rozebíratelné díly pro inspekci.
  • Náklady: snižuje nízké SFP, kvalitní filtry s větší plochou, chytré řízení podle potřeby.

Certifikace a deklarace parametrů

  • Ecodesign/ErP: požadavky na minimální účinnost zpětného zisku a maximální příkon ventilátorů; štítkové parametry porovnávejte při stejném průtoku a tlaku.
  • Nezávislé zkušebny: Eurovent/PHI (Passive House Institute) poskytují ověřené hodnoty účinnosti, netěsnosti a elektrického příkonu.

Výběrová kritéria: kontrolní seznam

  1. Požadovaný nominální průtok s rezervou 10–20 %.
  2. Ventilátory EC, křivka pokrývá externí tlak Vaší sítě.
  3. Účinnost výměníku ≥ 85 % (reálně), SFP co nejnižší.
  4. Filtrace přívodu min. ePM1 50–70 %, odvodu ePM10 50 %.
  5. Hlučnost a dostupnost tlumičů, akustické oddělení.
  6. Defrost a bypass s automatickým řízením.
  7. Senzory CO2/RH a integrace do BMS/Smart Home.
  8. Snadný servis: přístup k filtrům, výměníku, sifonu; dostupnost náhradních dílů.
  9. Certifikace (Ecodesign, dobrovolné zkoušky), transparentní dokumentace tlakových ztrát.

Modelový příklad dimenzování: rodinný dům 4+kk

  1. Obsazenost: 4 osoby → 4×30 = 120 m3/h přívod do obytných místností.
  2. Odvody: 2× koupelna 2×40 = 80, WC 30, technická 30, kuchyňský prostor 60 → 200 m3/h.
  3. Nominální průtok: max(120, 200) = 200 m3/h; s rezervou 20 % → 240 m3/h.
  4. Tlakový spád sítě: spočteno/odhadnuto 170 Pa → vybíráme jednotku, která na 240 m3/h dodá ≥ 170 Pa při SFP < 0,6.
  5. Volba výměníku: entalpický pro komfortní vlhkost v zimě; automatický bypass pro léto.
  6. Akustika: tlumič na přívodu i odvodu, rychlosti v potrubí ≤ 2,5/1,5 m/s (páteř/odbočky).

Specifika menších bytů a rekonstrukcí

  • Decentrální jednotky (párové nebo reverzační) pro byty bez možnosti rozvodů; sledujte účinnost, hluk a rozmístění vnějších mřížek.
  • Kompaktní bytové jednotky s plochými rozvody (podhledy); dbejte na čistitelnost a nízké tlakové ztráty.

Ekonomika a návratnost

  • Investice vs. provoz: vyšší pořizovací cena se často vrátí v nižším SFP, delší životnosti filtrů a menší potřebě topit/chladit.
  • Provozní strategie: adaptivní řízení dle CO2/vlhkosti snižuje přetápění a zbytečnou ventilaci.

Nejčastější chyby při výběru a návrhu

  • Volba jednotky podle jmenovitého průtoku bez tlaku – v reálu nedá potřebný výkon.
  • Nedostatečná filtrace → zanášení výměníku a kanálů, vyšší spotřeba.
  • Opomenuté tlumiče a vysoké rychlosti v potrubí → hluk v místnostech.
  • Špatné řešení kondenzátu → zápach, úniky vody.
  • Nesprávné umístění sání/výfuku → recirkulace použitého vzduchu.

Závěr: systémové myšlení místo „parametrové slepoty“

Vhodná rekuperační jednotka není jen „krabice s účinností 90 %“. Je to systém zahrnující výkon ventilátorů, reálné tlakové ztráty rozvodů, akustiku, filtrace, protizámrazovou strategii, by-pass, senzory a komfort údržby. Postupujte od potřeby vzduchu a tlakové bilance, přes volbu typu výměníku a filtrace, po akustiku a integraci do řízení domu. Tak dosáhnete tichého, úsporného a zdravého vnitřního prostředí po celou dobu životnosti stavby.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *